Projekt Eskalátor

Projekt ESKALÁTOR

Projekt Eskalátor sleduje a rozvíjí znalosti a dovednosti žáků 4.–9. tříd základních, malotřídních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií formou unikátních ověřovacích testů a individualizovaného e-learningu v anglickém jazyce a čtenářské gramotnosti v českém jazyce.

Tento projekt je spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pro tříleté období školního roku 2008/09 - 2010/11 byl přijat a realizován ve Středočeském kraji, kde je díky financím ze strukturálních fondů EU k dispozici všem zapojeným středočeským školám zdarma. Projekt zajišťuje společnost SCIO (www.scio.cz).

V rámci udržitelnosti projektu mají žáci zapojených škol ještě po dobu dalších pěti let možnost pokračovat v testování on-line.

Proč je projekt potřeba?

Při každém atletickém závodu se na jeho konci dozvíme pořadí běžce a jeho čas. Stávající modely testování a hodnocení výsledků ve vzdělávání používané v ČR však umožňují sledovat převážně jen pořadí jednotlivých žáků. Neumí jim "měřit čas“, tedy jejich aktuální pozici a pokrok v rozvoji dovedností a znalostí, a stanovovat tak školou přidanou hodnotu.

Dosavadní přístup (sledování pořadí) má své opodstatnění např. při přechodech mezi různými fázemi vzdělávání, při přijímacích zkouškách na VŠ apod. Tento přístup však nedostačuje v základním (nebo středním) vzdělávání, kdy je potřeba, aby se náležité péče dostalo pokud možno každému dítěti v souladu s jeho aktuální pozicí na vzdělávací dráze.

Toto je také skutečnost, za kterou bývá ČR opakovaně kritizována v různých mezinárodních průzkumech a srovnáních. Učitel, rodič či škola sice vědí, že dítě např. v matematice zaostává vůči ostatním nebo nad nimi naopak vyniká, ale schází jim informace, co vlastně dítě umí či neumí a na co je třeba se zaměřit.

Otázky, na které projekt hledá odpověď:

- jak stanovit skutečnou přidanou hodnotu, kterou poskytuje žákům škola?

- jak můžeme efektivně srovnat dosaženou úroveň znalostí dětí z víceletých gymnázií a dětí, které zůstaly na ZŠ?

- co si počít s rozvolňujícími se "osnovami" ve školách v důsledku přechodu k ŠVP a RVP?

- jak zjistíme, jak jsou na tom naše děti v cizích jazycích podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), který stanovuje pro každé mezní vzdělávací období určitou úroveň znalostí a dovedností?

- jak řešit přechody žáků mezi školami (v jedné už budoucí čas brali, v druhé ještě ne)?

- jak individuálně pomoci dětem, které buď hodně zaostávají za svými vrstevníky, nebo jsou naopak výrazně napřed?

Co školy získají?

- možnost otestovat všechny žáky od 4. do 9. třídy, 2x ročně na podzim a na jaře, online;

- rychlou elektronickou zprávu pro každé dítě i školu jako celek ve formátu pdf;

- zpráva bude obsahovat zařazení každého dítěte na jednotnou škálu (v případě angličtiny na škálu podle SERRJ) spolu s řadou dalších zajímavých informací ohledně silných a slabých míst každého žáka, třídy i školy jako celku;

- při opakovaném testování zpráva poskytne i informaci o rozvoji dítěte/třídy/školy od minulého testování;

- v návaznosti na výsledky testu pro každého žáka vygenerovaný invididualizovaný e-learning, který reflektuje slabá místa žáka a může být využíván jak doma, tak v hodinách ve škole

- snadnější administraci projektu, která je intuitivní a je proveditelná online bez nutnosti; zbytečného papírování;

- a to nejdůležitější na závěr: díky spolufinancování z ESF a státního rozpočtu ČR je celý projekt pro všechny středočeské školy skutečně ZADARMO!

Jak to Scio dělá?

V rámci projektu vznikají tzv. rozvojová kontinua (RK) pro dotyčný předmět. RK, známá též jako mapy učebního pokroku, popisují dráhu, po které obvykle probíhá rozvoj znalostí a dovedností dítěte v jedné určité oblasti vzdělávání. Jedná se o škálu, na kterou je možné zaznamenávat dosaženou úroveň všech žáků. Tato škála má podobu vertikály se zvyšující se náročností. Vyšší umístění na škále označuje vyšší míru (pravděpodobnost) dosažení určitých znalostí a dovedností. Škála je rozdělena do několika pásem (dle dosažených bodů na škole), každému pásmu je přiřazen slovní popis, zaměřený na skutečné dovednosti. Tato škála je otevřená a přidáváním nových položek ji lze neustále zpřesňovat. Tím vzniká společný rámec pro sledování pokroku dítěte.

Teoretickým východiskem nástroje je moderní přístup tzv. Teorie položkových odpovědí (angl. Item Response Theory). V ČR zatím nebyla tato teorie ve větším měřítku použita, přestože ve světě min. od 80.let 20. století patří z základnímu instrumentáriu testování. O tuto teorii se také opírají mnohá celosvětově uznávaná mezinárodní srovnávání, jako např. PISA, PIRLS či TIMMS.